Ano, moment hybnosti stropního ventilátoru je kvantován. To znamená, že když se stropní ventilátor zrychlí, ve skutečnosti skočí z jedné rychlosti na druhou. Velikost těchto skoků je však tak malá - protože Planckova konstanta $ h $ je tak malá - že rozdíl mezi dvěma povolenými rychlostmi je nesmírně malý.

Je to podobné tomu, jak je pozice hozeného baseballu nejistá kvůli Heisenbergovu principu nejistoty. Stejně jako stropní ventilátor, i díky malé velikosti $ h $ je velikost nejistoty nesmírně malá.

Existují makroskopické systémy, kde lze pozorovat kvantovaný moment hybnosti. Když je kapalné hélium dostatečně ochlazeno na to, aby se stalo supertekutým (~ 2 Kelviny), nebude se otáčet, pokud se nádoba otáčí pomalu. Pokud se otáčení kontejnerů zrychlí pomalu, dojde k určité rychlosti, kdy se náhle objeví malá vířivka. Kapalné hélium získalo jednu jednotku momentu hybnosti. Jak se kontejner nadále zrychluje, objevuje se více těchto kvantových vírů, přičemž každý obsahuje kvantovanou jednotku momentu hybnosti.

Je to jako ptát se, jestli je voda kvantifikována.Samozřejmě!: základní jednotkou vody je molekula $ H_2O $.Když přirozeně zaléváte, vaše rostliny nepřemýšlejí o vodě jako o „kvantované“: myslíte si o ní jako o kontinuální tekutině, protože základní jednotka je tak malá, že nemá žádný praktický smysl počítat molekuly vody potřebné pro správné ředění hnojiva.Pokud vůbec, ani počet molekul není přesně konstantní (kvůli odpařování, vlhkosti ve vzduchu atd.).

Podobně je základní jednotka momentu hybnosti tak malá a běžné objekty mají tolik těchto základních jednotek, že není praktické sledovat moment hybnosti tímto způsobem.Kromě toho existují molekuly vzduchu, které narážejí na ventilátor a přenášejí moment hybnosti, a další vnější faktory, díky nimž tento počet jednotek není v každodenních situacích přesně konstantní.

Jen pro domněnku protichůdného názoru, ne, nemůžete říci, že moment hybnosti makroskopického ventilátoru je kvantován jakýmkoli kvantově-mechanickým rozšířením představivosti.

Makroskopický ventilátor (nebo jakýkoli jiný objekt) je hode-podge, extrémně dekherentní složený z mnoha, mnoha (v řádu řekněme $ 6 \ times10 ^ {23} $) mikroskopických (pod) systémů. Jako takový existuje no jeden kvantově - mechanický pozorovatelný odpovídající jeho momentu hybnosti.

To, co místo toho pozorujete, protože moment hybnosti ventilátoru je pouze průměrem souboru z mnoha mikroskopických interakcí mezi ventilátorem a vaším měřicím přístrojem.

Předpokládejme například, že jste hodili jedinou kostkou (jednou ze dvou kostek) $ 6 \ times10 ^ {23} $ krát a zprůměrovali jste všechny tyto výsledky. Každý hod je „kvantován“, s možnými „vlastními hodnotami“ $ 1,2,3,4,5,6 $, abych tak řekl. Ale průměr bude něco jako $ 3.nnn \ ldots $ s číslicemi $ 24 $ za desetinnou čárkou. Sotva kvantifikováno.

A makroskopická situace ventilátorů je ještě horší. Ačkoli je ventilátor jako celek oddělený kompozit Hodge-Podge, není pochyb o tom, že existuje mnoho mikroskopických lokalizovaných oblastí obsahujících zapletené superpozice sousedních částic, jen náhodou. A pak je výpočet pravděpodobnosti jejich stochastických výsledků - zahrnující „epistemickou směs“ (kostková analogie) „ontologických superpozic“ - ještě praštěnější.

A pokud to není dost špatné, materiál ventilátoru má pravděpodobně nějakou krystalickou / mřížkovou / atd. strukturu, což situaci ještě zhoršuje, abych tak řekl, např. https://en.wikipedia.org / wiki / Crystal_momentum, i když netuším, jak by vypadal nějaký odpovídající výpočet momentu hybnosti.

Takže tak či onak, je velmi, velmi pravděpodobné, že někde podél linie the celkový systém přechází z diskrétního do spojitého spektra.Opakuji tedy, že odpověď na vaši otázku je no (jak říká cedule: „Ani think zde nemusíte parkovat!“ :)

Ano, moment hybnosti stropního ventilátoru je v technickém smyslu kvantován.Ale v tak velkém systému s makroskopickým momentem hybnosti jsou možné hodnoty tak blízko u sebe, že je nerozeznatelné od kontinua.